Úvod » Archiv článků » Průmyslové zóny v České republice » Průmyslové zóny
Průmyslové zóny
Pojem Průmyslová zóna je všeobecně vysvětlován jako ucelený soubor kompaktních univerzálních objektů vhodných pro lehkou, hygienicky nezávadnou výrobu s účelně vyřešenou dopravou a velkým podílem zeleně mezi jednotlivými objekty.
Definice pojmu „průmyslová zóna“ a jejich vývoj v ČR
Pojem Průmyslová zóna je všeobecně vysvětlován jako ucelený soubor kompaktních univerzálních objektů vhodných pro lehkou, hygienicky nezávadnou výrobu s účelně vyřešenou dopravou a velkým podílem zeleně mezi jednotlivými objekty. Provoz v těchto zónách je kompletně situován uvnitř objektů, jež jsou zpravidla bez oplocených dvorů, s možností volného pohybu návštěvníků. Průmyslová zóna je tedy uceleným komplexem průmyslu a služeb s řadou integrovaných funkcí odborného charakteru. Takovýto komplex maximálně využívá vzájemné podpory jednotlivých firem ve výměně informací, poradenství, společné prezentace a využívání mezinárodních kontaktů. Tato synergie má za úkol vést k dosažení lepších výsledků a právě v této oblasti bývá využívána téměř pravidelně.
Vznik průmyslových zón není jen současným trendem, ale především ekonomickou nutností a to nejen pro velká krajská města, ale i města s menším počtem obyvatel na území celé České republiky. Důkazem toho je tempo, jakým roste počet jednotlivých průmyslových areálů v republice. Tyto areály s sebou totiž přináší obrovský ekonomický přínos v podobě nově vytvořených pracovních míst a dalších možností odvíjejících se z výše investovaného kapitálu příchozích investorů. Nově vytvořená pracovní místa mají obrovský význam a to především v regionech s vysokou mírou nezaměstnanosti. Investice a nově vzniklá pracovní místa na sebe totiž vážou další synergické efekty, například v podobě nových pracovních příležitostí u subdodavatelů a navazujících služeb pro přicházející investory. Nikoho tedy nepřekvapí, že největší zájem o vznik, budování a rozvoj většiny průmyslových zón má zpravidla místní správa, jejímž cílem je právě přilákání nových investorů, kteří následně vytvoří nová pracovní místa pro obyvatele ze samotného města nebo nejbližšího okolí. V těchto zónách, jež vznikají na okrajích měst se zpravidla angažují místní malé firmy nebo menší zahraniční partneři.
Druhou skupinu, jež nemá tak velký podíl na celkovém počtu průmyslových zón, o to více je však diskutována, tvoří velké zóny obsazované jedním strategickým investorem podporovaným vládou.
Stát od roku 1998 investoval do vybudování 103 průmyslových zón s celkovou plochou 3129 hektarů už bezmála 8,9 miliardy korun, přičemž investoři obsadili zhruba 70 procent takto připraveného území. Do průmyslových zón zamířilo 520 investorů, kteří se v nich zavázali investovat 192 miliard korun a vytvořit 119 000 pracovních míst. Vyplývá to ze statistik agentury CZECHINVEST, která byla založena Ministerstvem průmyslu a obchodu České republiky a od roku 1998 působí na trhu průmyslových nemovitostí s cílem podporovat podnikání a investice v České republice. Právě v roce 1998 začal CzechInvest realizovat Program na podporu rozvoje průmyslových zón.
Státem podporované průmyslové zóny
Vývoj v letech 1998 - 2007 | ||
---|---|---|
Rok | Průmyslové zóny | Investoři |
1998 |
2 |
0 |
1999 |
20 |
36 |
2000 |
46 |
67 |
2001 |
58 |
131 |
2002 |
71 |
166 |
2003 |
79 |
208 |
2004 |
89 |
284 |
2005 |
92 |
360 |
2006 |
102 |
398 |
2007 |
103 |
520 |
zdroj: CzechInvest
V roce 2006 byl schválen nový Program na podporu podnikatelských nemovitostí a infrastruktury, jehož cílem je podpořit vznik a následný rozvoj podnikatelských nemovitostí, jakož i související infrastruktury. Toto přináší své ovoce v podobě vzniku fungujícího trhu s nemovitostmi a zároveň pozvolna vede ke zlepšení nejen investičního, ale i životního prostředí. Tento program je však zaměřen především na podporu rozvoje strategických průmyslových zón a dále pak na projekty výstavby nebo regenerace nemovitostí pro podnikání většinou již známých a prověřených investorů.
Mapa podpořených průmyslových zón od roku 1998
- 1. Klášterec nad Ohří
- 2. Žatec (2)**
- 3. Podbořany (2)**
- 4. Kadaň
- 5. Chomutov (2)**
- 6. Most
- 7. Bílina
- 8. Teplice
- 9. Přestanov
- 10. Rumburk
- 11. Liberec
- 12. Ústí nad Labem
- 13. Lovosice (2)**
- 14. Slaný
- 15. Louny
- 16. Kladno
- 17. Unhošť
- 18. Tuchlovice
- 19. Zdice
- 20. Žebrák
- 21. Plzeň (2)**
- 22. Úherce
- 23. Stod
- 24. Blatná
- 25. Písek
- 26. Prachatice
- 27. Kamenice nad Lipou
- 28. Jihlava
- 29. Pelhřimov
- 30. Havlíčkův Brod
- 31. Zruč nad Sázavou
- 32. Velim
- 33. Kolín
- 34. Kutná Hora
- 35. Chrudim
- 36. Pardubice
- 37. Hradec Králové
- 38. Jičín (2)**
- 39. Vrchlabí
- 40. Kvasiny
- 41. Svitavy
- 42. Ždírec nad Doubravou (2)**
- 43. Žďár nad S.
- 44. Velké Meziříčí
- 45. Třebíč
- 46. Znojmo
- 47. Mikulov
- 48. Brno (2)**
- 49. Kuřim
- 50. Bystřice nad Pernštejnem
- 51. Moravská Třebová
- 52. Blansko
- 53. Vyškov (2)**
- 54. Hodonín
- 55. Staré Město
- 56. Brankovice
- 57. Prostějov
- 58. Litovel
- 59. Uničov
- 60. Šumperk
- 61. Krnov
- 62. Olomouc (3)**
- 63. Hranice
- 64. Valašské Meziříčí
- 65. Zlín
- 66. Vsetín
- 67. Kopřivnice
- 68. Třinec
- 69. Frýdek-Místek (2)**
- 70. Třanovice
- 71. Paskov
- 72. Český Těšín
- 73. Karviná
- 74. Ostrava (3)**
- 75. Mošnov
- 76. Hrádek nad Nisou
- 77. Domažlice
- 78. Český Krumlov
- 79. Nošovice
- 80. Pohořelice
- 81. Velká Bystřice
- 82. Holešov
- 83. Jablůnkov
- 84. Mladá Boleslav
- 85. Nymburk
- 86. Tábor
- 87. Zlatníky
- 88. Trutnov
- 89. Velká Bíteš
** Číslo v závorce znamená počet průmyslových zón v dané lokalitě.
zdroj: CzechInvest
Je však nutné podotknout, že určit přesný počet průmyslových zón v naší republice je velmi složité. Neexistuje totiž žádný limit určující vymezení průmyslové zóny. Je tedy téměř nemožné přesně určit, zda se v tom kterém případě jedná o průmyslovou zónu či ne. Seznam průmyslových zón v ČR, jenž je zveřejněn i na internetových stránkách Centra pro regionální rozvoj představuje 161 významných průmyslových zón. V žádném případě se však nejedná o maximální výčet celkového stavu v České republice, který je několikanásobně vyšší. V následující tabulce je naznačen přehled jednotlivých průmyslových zón v ČR rozdělený dle jednotlivých krajů. Jak již však bylo zmíněno, nejedná se o kompletní seznam průmyslových zón, ale pouze o přehled těch nejvýznamnějších a největších lokalit v ČR.
Kraj | Počet průmyslových zón | Celková rozloha (ha) | Největší průmyslová zóna |
---|---|---|---|
Praha |
2 |
cca 130 ha |
VGP Park Horní Počernice (100 ha) |
Středočeský |
15 |
cca 1054 ha |
Kolín – Ovčáry (370 ha) |
Jihočeský |
19 |
cca 784 ha |
Tábor – Vožická (momentálně 45 ha, celkové rozvojové možnosti lokality až 157 ha) |
Plzeňský |
14 |
cca 1119 ha |
Plzeň – Líně (343 ha) |
Karlovarský |
7 |
cca 631 ha |
Cheb – Horní Dvory (300 ha) |
Ústecký |
13 |
cca 1260 ha |
Triangle (365 ha) |
Liberecký |
9 |
cca 467 ha |
Liberec – průmyslová zóna Jih - Doubí (125 ha) |
Královéhradecký |
16 |
cca 963 ha |
Dobřenice (230 ha) |
Pardubický |
9 |
cca 382 ha |
Pardubice Free zone – Staré Čivice (120 ha) |
Vysočina |
5 |
cca 186 ha |
Bystřice nad Pernštejnem (80 ha) |
Jihomoravský |
12 |
cca 1037 ha |
Brno – Tuřany – Chrlice (238 ha) |
Olomoucký |
12 |
cca 451 ha |
Přerov – jih a Terminál kombinované dopravy (110 ha) |
Zlínský |
16 |
cca 1163 ha |
Letiště Holešov (273,7 ha) |
Moravskoslezský |
11 |
cca 1265 ha |
Nošovice (276 ha) |
zdroj: Centrum pro regionální rozvoj
Se vznikem průmyslových zón bývají velice často spojena tzv. Podnikatelská centra. Ta jsou zakládána především pro začínající podnikatele a menší podniky, které nejsou schopné samy si zajistit provoz investiční výstavbou. Kromě výhodných nájmů, které jsou často v prvních 2-3 letech začínajícím podnikům dotovány, poskytují především zkušenosti v oblasti marketingu, managementu nebo využívání informační databází. V neposlední řadě také pomáhají v otázce financování a to především informacemi a poradenstvím týkajícím se získáním základního kapitálu, přičemž poskytují kontakty na banky. V souvislosti s tímto jsou schopna zajistit i základní administrativní služby. Tato centra jsou zakládána převážně neziskovými organizacemi náležícími místní správě a dotovanými z místních zdrojů nebo vládou v rámci rozvoje podnikatelských aktivit ve stagnujících oblastech.