Průmyslové zóny

Pojem Průmyslová zóna je všeobecně vysvětlován jako ucelený soubor kompaktních univerzálních objektů vhodných pro lehkou, hygienicky nezávadnou výrobu s účelně vyřešenou dopravou a velkým podílem zeleně mezi jednotlivými objekty.

Definice pojmu „průmyslová zóna“ a jejich vývoj v ČR

Pojem Průmyslová zóna je všeobecně vysvětlován jako ucelený soubor kompaktních univerzálních objektů vhodných pro lehkou, hygienicky nezávadnou výrobu s účelně vyřešenou dopravou a velkým podílem zeleně mezi jednotlivými objekty. Provoz v těchto zónách je kompletně situován uvnitř objektů, jež jsou zpravidla bez oplocených dvorů, s možností volného pohybu návštěvníků. Průmyslová zóna je tedy uceleným komplexem průmyslu a služeb s řadou integrovaných funkcí odborného charakteru. Takovýto komplex maximálně využívá vzájemné podpory jednotlivých firem ve výměně informací, poradenství, společné prezentace a využívání mezinárodních kontaktů. Tato synergie má za úkol vést k dosažení lepších výsledků a právě v této oblasti bývá využívána téměř pravidelně.

Vznik průmyslových zón není jen současným trendem, ale především ekonomickou nutností a to nejen pro velká krajská města, ale i města s menším počtem obyvatel na území celé České republiky. Důkazem toho je tempo, jakým roste počet jednotlivých průmyslových areálů v republice. Tyto areály s sebou totiž přináší obrovský ekonomický přínos v podobě nově vytvořených pracovních míst a dalších možností odvíjejících se z výše investovaného kapitálu příchozích investorů. Nově vytvořená pracovní místa mají obrovský význam a to především v regionech s vysokou mírou nezaměstnanosti. Investice a nově vzniklá pracovní místa na sebe totiž vážou další synergické efekty, například v podobě nových pracovních příležitostí u subdodavatelů a navazujících služeb pro přicházející investory. Nikoho tedy nepřekvapí, že největší zájem o vznik, budování a rozvoj většiny průmyslových zón má zpravidla místní správa, jejímž cílem je právě přilákání nových investorů, kteří následně vytvoří nová pracovní místa pro obyvatele ze samotného města nebo nejbližšího okolí. V těchto zónách, jež vznikají na okrajích měst se zpravidla angažují místní malé firmy nebo menší zahraniční partneři.

Druhou skupinu, jež nemá tak velký podíl na celkovém počtu průmyslových zón, o to více je však diskutována, tvoří velké zóny obsazované jedním strategickým investorem podporovaným vládou.

Stát od roku 1998 investoval do vybudování 103 průmyslových zón s celkovou plochou 3129 hektarů už bezmála 8,9 miliardy korun, přičemž investoři obsadili zhruba 70 procent takto připraveného území. Do průmyslových zón zamířilo 520 investorů, kteří se v nich zavázali investovat 192 miliard korun a vytvořit 119 000 pracovních míst. Vyplývá to ze statistik agentury CZECHINVEST, která byla založena Ministerstvem průmyslu a obchodu České republiky a od roku 1998 působí na trhu průmyslových nemovitostí s cílem podporovat podnikání a investice v České republice. Právě v roce 1998 začal CzechInvest realizovat Program na podporu rozvoje průmyslových zón.

Státem podporované průmyslové zóny

Vývoj v letech 1998 - 2007
Rok	Průmyslové zóny	Investoři
1998	2	0
1999	20	36
2000	46	67
2001	58	131
2002	71	166
2003	79	208
2004	89	284
2005	92	360
2006	102	398
2007	103	520

zdroj: CzechInvest

V roce 2006 byl schválen nový Program na podporu podnikatelských nemovitostí a infrastruktury, jehož cílem je podpořit vznik a následný rozvoj podnikatelských nemovitostí, jakož i související infrastruktury. Toto přináší své ovoce v podobě vzniku fungujícího trhu s nemovitostmi a zároveň pozvolna vede ke zlepšení nejen investičního, ale i životního prostředí. Tento program je však zaměřen především na podporu rozvoje strategických průmyslových zón a dále pak na projekty výstavby nebo regenerace nemovitostí pro podnikání většinou již známých a prověřených investorů.

Mapa podpořených průmyslových zón od roku 1998

• 1. Klášterec nad Ohří
• 2. Žatec (2)**
• 3. Podbořany (2)**
• 4. Kadaň
• 5. Chomutov (2)**
• 6. Most
• 7. Bílina
• 8. Teplice
• 9. Přestanov
• 10. Rumburk
• 11. Liberec
• 12. Ústí nad Labem
• 13. Lovosice (2)**
• 14. Slaný
• 15. Louny
• 16. Kladno
• 17. Unhošť
• 18. Tuchlovice
• 19. Zdice
• 20. Žebrák
• 21. Plzeň (2)**
• 22. Úherce
• 23. Stod
• 24. Blatná
• 25. Písek
• 26. Prachatice
• 27. Kamenice nad Lipou
• 28. Jihlava
• 29. Pelhřimov
• 30. Havlíčkův Brod

• 31. Zruč nad Sázavou
• 32. Velim
• 33. Kolín
• 34. Kutná Hora
• 35. Chrudim
• 36. Pardubice
• 37. Hradec Králové
• 38. Jičín (2)**
• 39. Vrchlabí
• 40. Kvasiny
• 41. Svitavy
• 42. Ždírec nad Doubravou (2)**
• 43. Žďár nad S.
• 44. Velké Meziříčí
• 45. Třebíč
• 46. Znojmo
• 47. Mikulov
• 48. Brno (2)**
• 49. Kuřim
• 50. Bystřice nad Pernštejnem
• 51. Moravská Třebová
• 52. Blansko
• 53. Vyškov (2)**
• 54. Hodonín
• 55. Staré Město
• 56. Brankovice
• 57. Prostějov
• 58. Litovel
• 59. Uničov
• 60. Šumperk

• 61. Krnov
• 62. Olomouc (3)**
• 63. Hranice
• 64. Valašské Meziříčí
• 65. Zlín
• 66. Vsetín
• 67. Kopřivnice
• 68. Třinec
• 69. Frýdek-Místek (2)**
• 70. Třanovice
• 71. Paskov
• 72. Český Těšín
• 73. Karviná
• 74. Ostrava (3)**
• 75. Mošnov
• 76. Hrádek nad Nisou
• 77. Domažlice
• 78. Český Krumlov
• 79. Nošovice
• 80. Pohořelice
• 81. Velká Bystřice
• 82. Holešov
• 83. Jablůnkov
• 84. Mladá Boleslav
• 85. Nymburk
• 86. Tábor
• 87. Zlatníky
• 88. Trutnov
• 89. Velká Bíteš

 

** Číslo v závorce znamená počet průmyslových zón v dané lokalitě.

zdroj: CzechInvest

Je však nutné podotknout, že určit přesný počet průmyslových zón v naší republice je velmi složité. Neexistuje totiž žádný limit určující vymezení průmyslové zóny. Je tedy téměř nemožné přesně určit, zda se v tom kterém případě jedná o průmyslovou zónu či ne. Seznam průmyslových zón v ČR, jenž je zveřejněn i na internetových stránkách Centra pro regionální rozvoj představuje 161 významných průmyslových zón. V žádném případě se však nejedná o maximální výčet celkového stavu v České republice, který je několikanásobně vyšší. V následující tabulce je naznačen přehled jednotlivých průmyslových zón v ČR rozdělený dle jednotlivých krajů. Jak již však bylo zmíněno, nejedná se o kompletní seznam průmyslových zón, ale pouze o přehled těch nejvýznamnějších a největších lokalit v ČR.

Kraj	Počet průmyslových zón	Celková rozloha (ha)	Největší průmyslová zóna
Praha	2	cca 130 ha	VGP Park Horní Počernice (100 ha)
Středočeský	15	cca 1054 ha	Kolín – Ovčáry (370 ha)
Jihočeský	19	cca 784 ha	Tábor – Vožická (momentálně 45 ha, celkové rozvojové možnosti lokality až 157 ha)
Plzeňský	14	cca 1119 ha	Plzeň – Líně (343 ha)
Karlovarský	7	cca 631 ha	Cheb – Horní Dvory (300 ha)
Ústecký	13	cca 1260 ha	Triangle (365 ha)
Liberecký	9	cca 467 ha	Liberec – průmyslová zóna Jih - Doubí (125 ha)
Královéhradecký	16	cca 963 ha	Dobřenice (230 ha)
Pardubický	9	cca 382 ha	Pardubice Free zone – Staré Čivice (120 ha)
Vysočina	5	cca 186 ha	Bystřice nad Pernštejnem (80 ha)
Jihomoravský	12	cca 1037 ha	Brno – Tuřany – Chrlice (238 ha)
Olomoucký	12	cca 451 ha	Přerov – jih a Terminál kombinované dopravy (110 ha)
Zlínský	16	cca 1163 ha	Letiště Holešov (273,7 ha)
Moravskoslezský	11	cca 1265 ha	Nošovice (276 ha)

zdroj: Centrum pro regionální rozvoj

Se vznikem průmyslových zón bývají velice často spojena tzv. Podnikatelská centra. Ta jsou zakládána především pro začínající podnikatele a menší podniky, které nejsou schopné samy si zajistit provoz investiční výstavbou. Kromě výhodných nájmů, které jsou často v prvních 2-3 letech začínajícím podnikům dotovány, poskytují především zkušenosti v oblasti marketingu, managementu nebo využívání informační databází. V neposlední řadě také pomáhají v otázce financování a to především informacemi a poradenstvím týkajícím se získáním základního kapitálu, přičemž poskytují kontakty na banky. V souvislosti s tímto jsou schopna zajistit i základní administrativní služby. Tato centra jsou zakládána převážně neziskovými organizacemi náležícími místní správě a dotovanými z místních zdrojů nebo vládou v rámci rozvoje podnikatelských aktivit ve stagnujících oblastech.

« kompletní seznam rubrik